Jak ovlivňují měsíční fáze klíčení kaktusových výsevů
 
Občas se setkáváme s tím, že výsev semen téhož rodu a z téhož pramene, opakovaný v určitém období, jednou klíčí dobře a rychle, podruhé však klíčí slabě nebo vůbec ne a to i při zachování stejného ošetření semen před výsevem a stejných podmínek pro klíčení. Liší se tedy jen doba výsevu. Koncem r. 1967 jsem četl krátký článek se sdělením, že určitý druh fazole se musí vyset jen v určitém termínu, stanoveném fázemi měsíce; pak klíčí zdravá semena sto procentně. Mimo toto období, že prakticky nic nevyklíčí. Asi v únoru 1968 jsem v zajímavém rozhovoru s Dr. Schützem opět narazil na tento článek a hovořili jsme o tom, zda něco podobného neplatí i pro klíčení semen kaktusů. Dr. Schütz tenkrát uvedl, že tato okolnost pravděpodobně vliv míti bude a sdělil mi, že A. V. Frič se počátkem čtyřicátých let chtěl zabývat výzkumem téhož tématu. Do jaké míry jej uskutečnil a k jakým výsledkům dospěl, však známo není. Vzhledem, k tomu, že od ledna 1965 jsem si vedl poměrně přesné záznamy o výsevech s uvedením data výsevu a prvého klíčení, vybídl mne Dr. Schütz, abych se pokusil z dosavadních a následných výsevů vyvodit závěr, zda i u kaktusových semen ovlivňuje klíčení měsíční fáze.
Výsledky pozorování získané v letech 1965, 66 a 67 a dále záměrné výsevy v určitých termínech, prováděné na jaře i na podzim v letech 1968, 69, 70 a 71, mi umožňují tvrdit, že skutečně existuje předpokládaná závislost, kterou je při výsevech radno respektovat.
 
Toto tvrzení opírám o pozorování výsevů celkem 2575 porcí semen 124 různých rodů kaktusů a 3 rodů sukulentů. V tomto souboru jsou pochopitelně nejpočetněji zastoupeny u nás nejčastěji vysévané rody (např. Mammillaria - 413x, Gymnocalycium - 217x, Parodia - 253x, Frailea - 215x, Rebutia - 150x), ale také aspoň jedním, nebo několika zástupci rody vysévané rozhodně řidčeji (podrobný seznam u autora). Stará zkušenost našich předků, spjatých s přírodou daleko úžeji než dnešní člověk, dostala v posledních letech i vědecké posvěcení. Teprve v r. 1971 jsem četl o globálních výzkumech, zaměřených na meteorologii a klimatologii, které přinášejí objasnění a vysvětlují naše dohady. Výsledky byly získány podle měření prováděných geofysikálními družicemi, při čemž byla měřena síla, kolísání a vzájemné ovlivňování magnetického pole měsíce s geomagnetickým pole země při jednotlivých měsíčních fázích. Praktickým cílem sledování této tzv. interakce měsíce se zemí byla snaha předvídat vznik ničivých hurikánů a objasnit vliv na počasí. Zjistilo se, že nejčastěji se hurikány dostavují v den měsíčního úplňku a během následujících dvou dnů po úplňku, což bylo objasněno vzájemnou „spoluprácí” geomagnetických polí země a měsíce.
 
V průběhu ročních období mění se sice východ a západ slunce, avšak východ a západ měsíce zůstává stále stejný. Pro názornost uvádím např., že za jarní a podzimní rovnodennosti vychází slunce v 6 hodin ráno a zapadá v 16 hodin večer. Za zimního slunovratu však vychází slunce zhruba v 8 hod. dopoledne a zapadá v 16 hodin; za letního slunovratu vychází ve 4 hodiny a zapadá ve 20 hodin. Doba východu a západu měsíce se neřídí roční dobou, nýbrž fází, ve které se měsíc nachází. Platí zde zásada, že pro tu kterou měsíční fázi (jsou značeny v kalendáři) je východ a západ měsíce stále ve stejnou hodinu v kterémkoliv ročním období. V době novu vychází měsíc v 5.15 hod. a zapadá v 18.15 hod. V prvé čtvrti vychází v 11.15 a zapadá příští den kolem 2 hodin po půlnoci. Při úplňku vychází měsíc kolem 19 hodiny a zapadá příští den asi v 5 hodin ráno. Konečně v třetí čtvrti vychází měsíc po půlnoci a zapadá kolem 12 hodin. Vzájemným porovnáním východů a západů slunce a měsíce zjistíme, že v době měsíčního novu se východ a západ slunce i měsíce kryjí; v prvé měsíční čtvrti měsíc je na obloze asi poloviční dobu slunečního svitu; za úplňku slunce je na obloze samotné; ve 3. čtvrti je měsíc opět na obloze jen poloviční dobu jako slunce, ale s tím rozdílem, že měsíc se na obloze pohybuje a kulminuje během dopoledne, zatímco v 1. fázi měsíc kulminuje odpoledne.
 
Země spolu s měsícem vytvářejí svými magnetickými poli ochranný magnetický oblouk, který chrání život na zeměkouli před smrtícím účinkem tvrdého ionizačního záření slunce. Nejúčinnější ochrana vzniká v době měsíčního novu, v 1. a 3. měsíční čtvrti je tato ochrana poloviční a v době měsíčního úplňku je minimální. Ukázalo se, že obranyschopnost zemské atmosféry, dříve pokládané za jedinou účinnou složku ochrany před zhoubnou složkou slunečního záření, je tak malá, že bez magnetického pole země by byla nedostačující.
 
Tento zdánlivě odlehlý a dlouhý výklad na prvý pohled s pěstováním kaktusů nesouvisí. Mým záměrem však bylo nejprve ukázat a zdůraznit, že naše příroda je nedělitelná a že stejně, jako zvýšené kosmické záření vyvolává vznik smrští, zhoršení počasí, krupobití a podobně, stejně tak je toto období nevhodné pro výsevy, roubování, zálivku a další manipulaci s rostlinami, pokud nestagnují.
 
Z praktického hlediska je třeba rozlišovat semena rychle klíčící (např. Frailea, Astrophytum) a semena s klíčivou dobou 14 dnů a více.
 
Rozdělení měsíčních fází podle dnů:
 
1)              nov        =  1. -  7. den
2)              I. čtvrt   =  8. - 14. den
3)              úplněk    = 15. - 21. den
4)              III. čtvrt = 22. - 28. den
Nejvýhodnější termín pro rychle klíčící semena je výsev v 6. až 8. dnu měsíčního cyklu, tedy 10 až 7 dnů před úplňkem. Semena se zhruba 14-ti denní klíčící dobou je nejlépe vysévat v prvém dnu cyklu, tedy při měsíčním novu (platí pro většinu mamilárií). Semena s klíčící dobou delší než 14 dnů vysévám pět dnů po úplňku nebo 7 dnů po něm, t.j. 20. až 22. den cyklu. Za předpokladu, že se jedná skutečně o klíčivá semena a že se zachovají všechny požadavky nutné pro klíčení semen, zjistíme že ze 100% vysetých semen klíčí v závislosti na dni výsevu v takovém procentu:
 
 dny před úplňkem                                      úplněk       dny po úplňku 
 10               9   8   7   6   5    4     3    2   1   0    1   2   3   4   5   6   7
 výsev
 % vyklíčených     5   5  10  10  20  20  25  1   0   1   2   1
                              %  %  %  %  %   %   %  %  %  %  %  %
V tabulce jsou pro jednoduchost uvedeny doby platné pro klíčení rychle klíčících semen.
 
U semen s delší dobou klíčivosti se nachází další zajímavost: Semena vysetá v termínech nevhodných vzhledem k fázím měsíce prvý úplněk „vynechají” a klíčí s gradací k úplňku dalšímu. Proč tomu tak je, těžko říci; snad jen to, že život v přírodě není možné řídit nebo nasměrovat podle nějakého pravítka; sami se o tom tu příjemně - tu zase méně - přesvědčujeme na naší vlastní tělesné schránce.
 
Nejtypičtěji probíhá křivka klíčivosti v době podzimní rovnodennosti a následujících měsících, až do zimního slunovratu, tedy v říjnu, listopadu a počátkem prosince. Výsledky lednových a pozdějších výsevů již nejsou tak efektní. Ideálem je takový výsev, kdy ze sta vysetých semen je aspoň 75 klíčivých a tato skutečně všechna vyklíčí.
 
Je samozřejmé, že některé po této stránce věhlasné rody a druhy budou tvrdě odolávat všem kouzlům a rafinovanostem, měsíční úplněk nevyjímaje. Chyba bude potom někde jinde: v kvalitě semen, v naší neznalosti jemných odstínů vegetačního optima. Ke klíčení je zapotřebí souhry celého komplexu různých faktorů, jedině pak se dostává zárodku v semeni signál: teď jsou vhodné podmínky - můžeš začít růst!
 
Pokud již máme výsevy ukončeny, nepřehlížejme ani u starších rostlin - loňskými semenáčky počínaje a zdřevnatělými veterány konče - že měsíční fáze ovlivňují jejich růstový rytmus stejně intensivně jako je tomu u výsevů semen.
 
Zásadně nedoporučuji zalévat rostliny v den měsíčního úplňku a také ne 2-3 dny po něm; rostliny se vody ani netknou. Ideálními dny pro zálivku jsou sedmý až čtvrtý den před úplňkem, kdy rostliny maximálně sají vodu a slibně déle vegetují. Také plevel, která nám sem a tam roste mezi kulturními rostlinami, obvykle pátý až druhý den před úplňkem jakoby náhle povyrostla a vyklíčí nové rostliny trav, lebedy a jiné.
 
Celý tento cyklus, kdy úplněk a asi 3-4 dny po něm znamenají prakticky kompletní útlum, začíná se od pátého dne po úplňku rozjíždět, nabývá postupně charakteru pohybu rovnoměrně zrychleného. Intenzita biologických pochodů všech živých organismů se stále zvyšuje, aby potom tato „napjatá struna” při měsíčním úplňku „praskla” a nová se opět začala napínat v jeho příštím cyklu.
 
Domnívám se, že někomu mohou připadat tyto posledně napsané věty poněkud nadneseně. Jejich smyslem však je vidět kolem nás vše v pohybu. O síle našeho doprovodného satelitu víme již z dětských let. Tehdy poprvé jsme se dozvěděli o mořském přílivu a odlivu. Síla, která hýbe miliardami tun mořské vody je jistě úctyhodná a nelze ji ani upřít, že s přihlédnutím k novějším astronomickým geofysikálním výzkumům ovlivňuje „věci” na zemi ještě i jinak.
 
MUDr. Evžen Dostál
Ostník č.17 a 18, 1973

Můj názor.
Výsevy semen kaktusů jsem prováděl od svých 18. let. Vždy jsem podrobně zaznamenával počet vyklíčených rostlin i počátek klíčení. Za tuto dobu jsem vysel snad tisíce porcí semínek, ale souvislost s měsíční fází se mi nepodařilo potvrdit. Pokud jsou semena klíčivá, zdá se mi, že je naprosto jedno kdy jsou vyseta, pokud jim zajistíme optimální podmínky pro klíčení. Diskutabilní je ovšem t.zv. přeléhání, kdy semínka nejlépe klíčí třeba až druhým rokem. Tato skutečnost je u mnoha druhů všeobecně známá. Některé druhy semen potřebují delší dobu na klíčení, mnohdy 60 i více dní. Potom je těžké stanovit zda vyklíčení má nějaký vztah k měsíční fázi. 
Úplně však tuto teorii nezavrhuji, je stále co zkoumat a je možné, že některé druhy semínek jsou při klíčení na měsíční fázi citlivé.
Kaktusy
Milan Pospíšil
1. Máje 168
Dlouhá Loučka
78386
posp.mln@gmail.com

počítadlo.abz.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one